Jdi na obsah Jdi na menu
 


26. 6. 2009

 

 

 

        od nynějška (27.6.09) si budeš moci prohlížet tuto novou rubriku pro naše aktuální příspěvky, týkající se dění kolem volejbalu v Kopřivnici a vůbec v Čechách a na Moravě. Předcházející novinky a aktuality jsou uchovány v rubrice Aktuality 1.

 

 

 

 

 

 

 

 


Aktuality 2 tímto končí (kvůli naplněnosti obsahem), kdo z Vás. milí čtenáři, máte zájem o Aktuality nové - s číslem 3, jsou od 3.5.10 k dispozici v Menu těchto stránek.

 

Chvalitebně.

       Tak se dá ve stručnosti ohodnotit vystoupení našich staršícxh žaček a i organizátorů na turnaji, který se konal v Kopřivnici, v sobotu 24.4.10. Kromě našich se turnaje zúčastnila družstva z Frenštátu p.R., Slezanu Orlová, TJ Rožnova p.R., Sokola Frýdek-Místek a Gymnázia Orlová.

        Prověrka schopností a umu to byla dobrá, neboť turnaj se hrál systémem "každý s každým" a tak každé družstvo si odehrálo 5 utkání. Naše holky okusily hořkost porážky jen jednou (s pozdějším vítězem), v ostatních střetnutích své soupeřky jasně porazily. Zvláštní poděkování patří Jirkovi Pustkovi za obdivuhodný výkon coby rozhodčí.

Pořadí v turnaji: 1. TJ Rožnov p.R., 2.KV Kopřivnice, 3.Sokol Frýdek-Místek, 4.TJ Frenštát p.R.

                             5. Gymn. Orlová, 6.Slezan Orlová.

 

Obrazek

Obrazek

 

 

Pár drobností.

     Do blízkého i vzdálenějšího okolí zaslali pořadatelé Turnaje starších žaček pozvánky k účasti. Dnes je již jasné, že se turnaje, který se uskuteční v tuto sobotu 24.4.10 od 8:30 hodin zúčastní šest družstev v tělocvičnách ZŠ 17.listopadu v Kopřivnici

         Původně měl být Zdeněk Grabovský nápomocen v organizaci turnaje po celou dobu jeho konání. Musí však být také v Prostějově, kde bude "pískat" finále EXligy žen, takže odjede dříve a my mu to přejeme, je to totiž jeho další drobné vítězství na rozhodcovském poli.

        Ne, že bychom byli doslovnými vychovateli po celý život našich bývalých odchovanců, ale opravdu nás vždy zajímalo, jak se jim v nevolejbalovém životě vede. A tak se k nám dostala informace, že bývalý junior - Michal Filgas je opět doma. Pravda, když je člověk po celé měsíce mimo domov, musí být rád, když je zase doma. My jsme ovšem také rádi a to z toho důvodu, že zmíněný Michal dělá svou práci skvěle,je toho času ve švýcarských alpských střediscích, kam opět za několik týdnů odcestuje, aby se poskusil získat zaměstnání v gastronomii ve špičkových hotelích. Dělá radost sobě i nám....

        Přichází vyvrcholení. Boj o lepší volejbal se rozhořel plnou silou. Z.Haník oficiálně požádal o podporu při případném odvolání A.Lébla, místopředseda ČVS Beneš měl vystoupení v TV a působil jako ostatně všichni, kteří si chtějí zachovat všechny možnosti příliš diplomaticky, A.Lébl vyhlásil, že odstupovat nehodlá, dnes se v tisku objevila zpráva, že český volejbal je směšný..., 28.4., nebo 16.5. se má rozhodnout dojde li jen k ozařování, nebo k odstranění nádoru, nebo necháme pacienta, aby se s nemocí popral sám.

Bř.Habarta, 21.4.10

Furt se něco děje.

 

       Posledními údery do míče skončily pro naše  klubové hráče a hráčky mistrovské soutěže. Ještě se však "hraje" o mnoho. Extraligové celky mužů i žen jsou naopak ve stádiu, kdy zúročují svou připravenost v bojích o tituly, nebo opačně v bojích o udržení. Bublání, prskání a var v českomoravském volejbalovém kotli dosáhlo  vrcholu. Podivné machinace s hlasy správní rady ČVS, které by měly vyústit v předčasné volby a odstoupení dosavadního předsedy nabývají na intenzitě (kdo neví, nechť klikne na odkaz Volejbalová akademie na našich stránkách). Mnohé se vyvíjí nesprávným směrem. Reprezentace juniorů nám to před několika dny dala svým umístěním v kvalifikaci o ME najevo, prohrála s Rumunskem, prohrála s Belgií, Maďarskem i Srbskem.

       Dějí se však i mnohem prozaičtější věci. Je rozhodnuto - klubová vaječina bude za podobných podmínek jako minulá zorganizována na venkovnívh kurtech v sobotu 22.5.2010. Za několik dnů přivítáme na turnaji starších žaček v tělocvičnách ZŠ 17.listopadu družstva z Orlové, Valašského Meziříčí, Rožnova, Frenštátu p.R., Frýdku-Místku i další. Před dvěmi dny získal ing. V.Socha (ze Štramberku) na školení v Hlučíně licenci rozhodčího II. třídy, Z.Grabovský se už těší na pobyt v Makedonii (5/2010), kde bude pískat kvalifikaci mužů o postup na ME, příprava k pobytu a možným dalším aktivitám našeho klubu na jubilejním turnaji v Markgroningenu (19.6.10) nabírá obrátky, těsně před tímto termínem uspořádáme turnaj juniorů, na zítřejší schůzi se rozhodne jakým způsobem se jim vyjádří úcta vůči jejim výborným výsledkům....., inu, nic nekončí, volejbal žije svým pestrým životem dál, v Praze i Kopřivnici, ať jej řídí ten, či onen.

Bř.Habarta, 13.4.10

 

Obrazek

 

David Kuboš v Maďarsku.

       Již jsem vás v několika minulých příspěvcích informoval že "náš" David Kuboš je v juniorské reprezentaci. Nyní prochází další těžkou zkouškou - je společně s ostatními reprezentanty v družstvu, které se má ve dnech 7.4.-11.4.10  pokusit o heroický výkon a postoupit z této kvalifikace na ME juniorů. Nebudou to mít chlapci lehké, jejich soupeři jsou celky Belgie (již zde máme výsledek 3:0 pro Belgii),domácího Maďarska, Srbska, Rumunska a Řecka.

Bř.Habarta, 8.4.10

 

Obrazek

 

 

Tak jsme si popovídali a?

     Co si budeme namlouvat, není dobře. Myslím tím situaci v našem klubu, nejsou nástupci za juniory, nejsou kadeti, nejsou v tuto chvíli ani žáci. V sekvenci dívek je to podobné, za juniorkami nejsou kadetky a juniorkám odchází nejzkušenější hráčky pro věk. Nemáme ani koncepci, které bychom podřídili ve své práci vše - to nejhorší se projeví v nejbližší době, nejsou v současné době ani hráči, kteří by výkonnostně postupně nahradili naše matadory v mužském KP.

     To byly hlavní atributy snahy několika členů výboru, abychom si po hodině dvanácté uvědomili tento stav a řešili jej. Svolala se tedy před týdnem schůzka s členy výboru a trenéry jednotlivých družstev, aby se dosáhlo dohody jak dál. Snad mi někdo vyčte, že takové prádlo, i když není zase tak špinavé se má prát doma. Tedy, aby se nevěšelo před barák a aby o něm nikdo nevěděl. Já jsem opačného názoru. Budeme-li se v tomto případě schovávat za slušnost, nebudeme nic dělat, budeme si myslet, že jsme udělali vše co se dalo udělat - pak je to špatné. Na zmíněné schůzce jsem byl a přiznám se, že jsem ji tak trochu i vyprovokoval. Řekli jsme si o naší práci hodně, pojmenovali jsme věci, které jsme dělali špatně a myslím, že i správně . Ale to bylo tak asi vše. Očekával jsem, že v tomto hromobití, nebo bití zvonů na poplach najdeme shodnou cestu jak vše napravit. Čekal jsem, že od lidí, kteří mají volejbal stále rádi se dozvím jakým způsobem budeme postupovat, aby volejbal v Kopřivnici "nezahynul". Nedočkal jsem se. Ba co víc. Na schůzku nepřišel ani jeden zástupce družstva mužů, nepřišel ani trenér přípravky žáků.

      Tak jsme si nakonec uvědomili, že se vlastně nic nemění. Vše zůstává na několika jednotlivcích, někteří si tuto situaci asi uvědomili dříve, odešli z výboru, někteří se zase do něj vrátili. Tak to v životě českém chodí. Když je zle, jdu od toho pryč., radši nebojuji, aby se mi to nevymstilo. Naštěstí ostatní setrvávají, i když popravdě je to vlastně štěstí, když pár chlapů, ve stáří kolem 65 let  mají ještě touhu vše napravit? Volejbal v Kopřivnici potřebuje i mladší, s novou vervou, s novými nápady. Přijdete - pánové Koláři, Cochlare, Štěpánku, Žárský, Veřmiřovský, Svobodo, Lichnovský a ostatní, abyste pomohli ?

Bř.Habarta, 6.4.10

 

Obrazek

 

Aby nedošlo k mýlce.

       Venku je nevrlo, je středa a Velikonoce jsou za dveřmi. Jakoby se tradice hlásily o slovo. I když patřím do generace, která zažila v 1. třídě základní školy povinný předmět Náboženství, musím také dodat, že desetiletí komunizmu nám z paměti nadobro vymazalo co je to vlastně to náboženství. Kdo k němu nebyl veden, neví že dnes si připomínáme Škaredou středu (jen se podívejte z okna), nikdo se v ten den nesměl na nikoho škaredit, zítra na Zelený čtvrtek bychom měli podle lidové tradice něco zeleného sníst (nemyslí se tím, že bychom měli pít Zelenou),následuje Velký pátek, den hlubokého smutku na památku ukřižování Ježiše Krista a kdy nám přísný půst nedovoluje ani pracovati na poli, či v sadu. O Bíle sobotě se uklízí, vaří, peče, zdobí vajíčka a bílí, všimněte si, že o alkoholu znovu ani zmínka. To v neděli, která je Božím hodem velikonočním si můžeme dopřát. Ne kořalky, ale mazanece, beráneka a vejce, chléba a trochy vína .

       Na velikonoční pondělí chodili dříve mladenci za děvčaty, dům od domu a šlehali je pomlázkami, upletenými z vrbového proutí a zase si neodpustím, ne proto, aby vydělali peníze, sladkosti, nebo se opili. Své protějšky šlehali proto, aby děvčata byla zdravá, pilná a veselá po celý rok. Takže mám-li své sváteční rady rafinovaně převést do současnosti vězte. Význam slova Velikonoce nevznikl od slova opít se kořalkou. Vydáte-li se na pondělní cestu za děvčaty a dámami, mlaťte je vším co se dnes používá, vařechami, jalovcem, pomlázkou, tatarem, karabáčem.... Nedbejte na jejich vřískot a pískot, ony totiž nevědí, že chceme, aby byly zdravé a veselé.....

Výbor Klubu volejbalu v Kopřivnici přeje všem svým členům a příznivcům veselé Velikonoce!

Bř.Habarta, 31.3.10

 

 

Kromě toho,

 

 

         že všichni máme jakousi jinou a lepší náladu, také proto, že slunce (to je ta oranžová koule, která se nyní častěji než v minulých dlouhých měsících objevuje na obloze) je znovu na svém místě, tedy z těchto a jiných důvodů se dá poznat, že jaro je tady.

           Pro volejbalisty a pracovníky výboru volejbalového klubu v Kopřivnici to vlastně znamená připravit a zorganizovat tři velké akce. Tou první je tradiční turnaj starších žákyň, který se bude konat dne 24.4.10 v tělocvičnách ZŠ 17.listopadu , tou druhou je klubová vaječina a třetí je uspořádání 8.ročníku turnaje juniorů a juniorek dne 12.6.2010. Je ještě třeba aby se výbor sjednotil, kdyže vlastně je její termín (a nebude to jednoduché, protože je vždy v jiném dni). Co je však již jisté je, že klubová vaječina na venkovních kurtech, kolem 23.5. bude. Také je již schváleno, že se nechají znovu, jako v předešlých letech, vyrobit "jedničky". Mají to být jako obvykle symboly a ocenění pro jednotlivce družstev, kteří se stali svým přístupem a výkonem jedničkami, osobnostmi, tahouny,  či lídry svých družstev. Také se dá očekávat, že i naši muži nezapomenou na svou příslušnost v klubu a "vaječiny" se zúčastní v hojném počtu. Nejen  proto, že příprava a samotné zajištění něco stojí, ale také proto, že se to sluší.

          V květnu, o němž je řeč už bude ta oranžová koule dokonce i pořádně hřát a tak doufejmě, že podobně budou na tom i srdce kopřivnických volejbalových příznivců, rodičů, hráčů a činovníků. Život je přece krásný, volejbal také a rodina se má scházet. Jak psali kdysi komunisté - rodina je základ státu.

S jarním pocitem

Váš Bř.Habarta, 28.3.10

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

Junioři nemusejí věšet hlavy.

 

         Na najvyšší mety juniorského českého volejbalu - tedy na postup do nejvyšší ligy nedosáhli, leč bojovali a lecčemuž se naučili. V příštím soutěžním ročníku 1. ligy mohou zúročit nabyté zkušenosti, ale lehké to mít nebudou. Přejme jim a jejim trenérům S.Sykalovi a R.Slovákovi, aby měli častěji hlavy vztyčené....

Juniorky jsou také naše....

 

          Proč taková informace? Protože, přiznám se, mnoho jsem o nich z důvodů objektivních, nenapsal. Takže jen pro jistotu - jsou také naše, také patří do naší rodiny, sice trochu rozhádané (té rodiny), občas spolehlivé, někdy zase ne. Takové, jaké jsou i ostatní rodiny.

         Včerejším dnem (neděle 21.3.10) svou soutěž - KP také dohrály. O tom, jakým  "zvláštním" způsobem přišly o lepší umístění v základní části jsem již v dřívějším příspěvku psal. Do skupiny, která bojuje o umístění na 1.-4. místě se tedy nedostaly. Tu druhou, která rozhodla o 5. a ostatních místech vyhrály. Říká se konec dobrý - všechno dobré, ale příliš s tímto rčením nesouhlasím. Ony samy vědí, kde je pata tlačí, proč některé vynechávaly tréninky, proč jich v některých mistrácích bylo jen šest. Za něco mohou zranění, za něco malý počet hráček, za něco ony samy. Je tedy na bíledni, že nový soutěžní ročník musí přinést změnu. Do družstva se plynule zapojil nový trenér (Z.Grabovský) a má své představy. Zda se mu podaří splnit cíle, které mají návaznost na ustavení družstva žen (po kolika letech v Kopřivnici?) to se uvidí zakrátko.

         Juniorkám, správně těm, které byly spolehlivé, patří poděkování. Ono být pátým nejlepším družsvem v kraji není zas až tak bolestivé....

Bř.Habarta, 21.3.10

 

 

Obrazek

 

Černá sobota.

        Posledními utkáními našich mužů a juniorů jejich soutěžní ročníky v Krajském přeboru a baráži o postup do EXligy juniorů skončily. Závěr to nebyl zrovna radostný, protože muži byli v Metylovicích, kde pravidelně v minulosti vítězili dvakrát poraženi a jejich letošní vystoupení v KP připomínalo jarní počasí. Velmi dobré výkony střídali se slabšími a dalo by se dokonce napsat, že lépe hráli s lepšími soupeři a naopak hůře se slabšími. Skupině starších harcovníků patří přesto velký dík, že nejkvalitnější soutěž v kraji stále drží pro kopřivnické barvy a tak noví a mladší hráči z juniorských soutěží mají kde rozvíjet své schopnosti.

        Junioři měli v tutéž sobotu (20.3.10) znovu za soupeře své vrstevníky z Ústí nad Labem. V případě dvou vítězství by se se  stejným soupeřem utkali i v neděli. Bohužel se tak nestalo a soupeř jim dal za vyučenou. Byl aktivnější, zkušenější a trestal naši každou chybyčku. EXliga pro naše hráče zavřela svá vrátka, ale tento fakt nic nemění na skutečnosti, že kopřivničtí junioři bojovali do posledního dechu. Soupeř byl lepší a naši mají v novém ročníku 1.ligy opět šanci porvat se o nejlepší umístění. Budou to mít ovšem o něco těžší, někteří hráči pro věk konči, někteří jdou na studia a jejich ztráta bude citelná. V nejbližší době se chystá brífing volejbalového klubu s ústředním tématem - jak dál v kopřivnickém volejbalu. Bude, myslím, zodpovědné, když o výsledku budete informováni.

Bř.Habarta, 20.3.10

 

 

Přichází den D.

          Nepřipomínáme si žádné výročí vylodění spojenců (ostatně není červen), nebojte se. Sobota 20.3.2010 je však přesto důležitá. V hale SOUs v Kopřivnici, od 10:00 hodin budou naši junioři připraveni na svého soupeře z Ústí nad Labem.

         Před týdnem se v Ústí n.L. hostitelé příliš nevyznamenali. Ubytování neneslo ani tu nejmenší míru pohodlí (v pokojích pochodovala různá zvířátka a hmyz), ze zdrojů, budících důvěru máme zprávy, že rozhodčí neměli pochybnosti o tom, kdo má zvítězit. Naši tedy dvakrát prohráli a za dva dny vše mohou napravit. Podaří-li se jim to, další den - tedy v neděli se postaví proti stejnému soupeři znovu. To proto, že do EXligy juniorů ročníku 2010-2011postoupí to družstvo, které získá celkem tři vítězství.

Setkáme se tedy v sobotu na učilištní hale. Přijďte, nalaďte hlasivky, vezměte sebou bubny, trubky a řehtačky.Naši kluci nás potřebují....

 

 

13. komnata Zdeňka Haníka se otevřela.

aneb Kdo neskáče není Čech, Kdo nekrade okrádá rodinu, Kdo dnes stojí na chodníku nemiluje republiku...

       Volejbalistům všeho druhu, pohlaví ženského i opačného, mládežnického i dospělého, trenérského i jinak funkcionářského, bez ohledu na to jestli se rozvíjí v Kopřivnici nebo v Chebu nemůže být jedno, jakým směrem se volejbal ubírá. Jen vzpomeňte na nedávné "paradoxy" , které jej provází. Jen heslovitě - volba předsedy Lébla, protest reprezentantek, odchod Z.Haníka od reprezentace, peníze na mládež slíbené a nedodané, mládežnické soutěže a protest proti nim.....

       Osobně si myslím, že se opravdu už musí něco stát. Na rozdíl od p.Lébla si nemyslím, že je vše v pořádku, že máme úspěchy a že se vlastně nic neděje a že bychom měli táhnout za jeden provaz. Uvědomuji si, že kromě jmenovaných absurdit se dějí i další negativní věci, a to i v jiných důležitějších místech než je Kopřivnice, které správnému vývoji volejbalu u nás brání. Popisoval jsem je ve svých příspěvcích vloni i předloni (viz Aktuality), svým specifickým způsobem je popisuje i Zd.Haník (viz jeho příspěvek 13.komnata na jeho Volejbalové akademii). Přiznávám se, že jej obdivuji, pro jeho vtip, odbornost, jeho češtinu a zejména postoje. I ten, který mi před časem moc nevoněl (podporoval svého zaměstnavatele, i když o něm věděl, že chybuje) - protože jej veřejně proklamoval. A přiznejme si, kdo z nás veřejně vysloví něco, o čem je předem jasné, že je přinejmenším diskutabilní. Nyní ZH změnil postoj. Věděl při tom, že vyvolá velkou diskuzi ohledně správnosti své změny. To se mi líbí, nebojí se následků svých činů, neschovává se za skupinu, jak u nás zvykem (třeba takto - já chtěl, ale byl jsem přehlasován).

       Odhodlal jsem se, jsa pobouřen stavem "našeho" volejbalu a na stránky Volejbalové akademie jsem také přispěl. Ničeho převratného jsem tím nechtěl dosáhnout, jen jako svůj názor starého volejbalisty jsem jej prezentoval. Člověku - volejbalisty, kterému není jedno, kdo nám vládne a který nešel nikdy s davem...

Bř.Habarta, 8.3.10

 

 

 Něco visí ve vzduchu...

       Ten, kdo si myslí, že se ve volejbalu nic neděje se šeredně mýlí. Ale popořádku. Klikněte si na rubriku v "Oblíbených odkazech" - Volejbalová akademie a přesvědčte se. Zdá se, že Z.Haník bude i nadále tím, kdo se nebojí "položit na stůl" svůj názor na dění v českém volejbalu. Nebude to mít lehké, protivníci jsou v přesile a jejich pozice je téměř neotřesitelná. Jen si vzpomeňte jak dopadly nedávné volby do nejvyšších volejbalových orgánů. Držím palce každému, kdo má odvahu a chuť něco změnit v zatuchlých volejbalových vodách. Už je opravdu na čase.
        Na kopřivnickém volejbalovém rybníčku se také čeří voda. Sice zdaleka nejde o tak velké věci jako v Praze, nicméně problémů je také hodně. Junioři udělali radost sobě a všem příznivcům, klubu i městu. Zvítězili v základní části 1. ligy, slavili 27x  po vítězstvích a jen 9x byli poraženi. V sobotu 13.3. se postaví proti družstvu z Ústí n.L. a o týden později 20.3. se pokusí  v hale SOUs zvítězit znovu. Kdo zvítězí třikrát má Exligu zajištěnou. Měli bychom ty naše kluky přijít povzbudit, zaslouží si to. Junorky obsadily v KP třetí příčku, když získaly 12 vítězství a 8x byly poraženy. Muži, startující v KP I.třídy mají ještě odehrát 3 kola, prozatím jsou na 7. místě s jedenácti vítězstvími a 19 porážkami. Poslední dvojutkání s adeptem na postup do II. ligy N.Jičínem se jim povedlo a svého soka jednou zaskočili.
        Výbor klubu se činí. Musí se činit, baráž vyjde zhruba na 20 tis. Kč, případná Exliga by stála na 120 tis.Kč. Několik hráčů nemůže v příštím soutěžním ročníku kvůli věku nastoupit, někteří odejdou na školu, do družstva mužů by se měli ti nejlepší junioři prosadit, chystá se již program zájezdu do Markgroningenu (v červnu tam pořádají jubilejní 30. turnaj), v dubnu uspořádáme turnaj starších žaček, v červnu juniorský turnaj a v srpnu tradiční Mezinárodní turnaj mužů a žen, chystá se důležité jednání výboru, trenérů a osobností s cílem zajistit činnost klubu i v těchto dobách nepříliš optimistických, ..... stručně -  práce, starosti.  Kdybych měl stav popsat trochu vzletně mapsal bych: Loď se nepotápí, má jen na levoboku malou díru posádka je kompletní, kormidlo je pevně v rukou, pevnina je však ještě daleko...

Bř.Habarta, 4.3.10

 

 

         

Volejbal je někdy sviňa.

       O tom by mohly naše juniorky vyprávět. Po nevýrazných výkonech ve dřívějších utkáních KP nás nakonec přesvědčily v posledních dvou dvojutkáních, že se o postupovou příčku míní poprat. Své soupeře porazily a zdálo se, že by nic nebránilo postupu družstva ze 2. místa do finále KP. Opak se však stal skutečností. Další adept postupu Raškovice "zázračně" porazil doposud neporažený Frýdek-Místeka tak při shodě bodů s našimi postoupil na skóre on. My u tohoto utkání nebyli, můžeme se jen domnívat, že Frýdek-Místek nastoupil se žačkami, nebo s druhou šestkou, nebo mu výsledek vůbec neležel na srdci. Ať je to tak, či onak, naše juniorky si toto "nebezpečí", či "překvapení" měly připustit a ve dřívějších utkáních někdy zbytečně neprohrát. Tak budou hrát ve skupině útěchy o 5. a nižší příčku.

Bř.Habarta, 22.2.10

 

 

Obrazek

 

Skvělé, nádherné....

      Byť do konce základní části 1.ligy juniorů chybí ještě jedno dvojkolo, a naši k němu zajedou do Frýdku-Místku je hotovo. Naši dvakrát jasně porazili nebezpečnou Opavu, tím mají bezpečný náskok tří bodů a mohou dokonce ve Frýdku-Místku prohrát a přesto budou postupovat do baráže o EXligu z místa prvního.

      Sluší se poděkovat všem hráčům, trenéru S.Sykalovi a vedoucímu družstva R.Slovákovi za skvělou reprezentaci našeho klubu, města a v neposlední řadě svou. První krok a byl to velký krok pro volejbalovou Kopřivnici byl tedy zvládnut. Do dalších bojů, přejeme našim úspěch, držíme palce a kluci vězte :  jsme s vámi a neprodejte svou kůži zadarmo...

Bř.Habarta, 20.2.10

 

 

 

Obrazek

  Život rozhodčího II.

 

        Před nedávnem jsem se v mém dřívějším příspěvku pokusil rafinovaně zaútočit na city potenciálních adeptů volejbalového rozhodcovského řemesla tak, aby se jich přece jen alespoň něco málo přihlásilo do kurzu, který bude v krátké chvíli  pro ně pořádán v Hlučíně.        

  

 

    

 

         Tak tedy - zkuste se přihlásit (kontak je v dřívějším příspěvku Život rozhodčího) a dokažte, že i rozhodčí může být slušný člověk.

Bř.Habarta, 8.2.10

Obrazek

 

 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jen tak

      pro vzpomínku na kamarády jsem vyhledal snímek, který má připomenout zašlou slávu kolektivu, který někdy v letech osmdesátých, minulého století reprezentoval tatrovácký volejbal na okresních, krajských, národních a posléze celostátních turnajích O pohár ÚRO.
     Nebyly to boje ledajaké co se svými soupeři, mnohdy zvučných jmen (Čuda, Svoboda, Buman, Vápenka, Petlák a mnozí další) naši svedli. Dokázali být několikrát "na bedně" , dvakrát druzí v republice....., tak se na ně podívejte.

Horní řada: Polda, Čory, Bohuš, Hans, Lubas, Mazánek, Džef, Dobela, Pilka a Zdeněček.

Dolní řada: Béďa, Kvak, Laďa a Mojmír.

            Na spodním snímku Lubas, Čory, Béďa, Polda a Hans proti Vítkovicím na turnaji , při příležitosti 25 let volejbalu v Kopřivnici.

 

 

 

 

 

Obrazek

 

Licenční karty

     pro všechny hráče a činovníky našeho volejbalového klubu jsou k mání u mne. Jejich držitelům - členům ČVS, tedy těm kterým byla zaznamenána platba licenčních příspěvků přináší výhodu levnějších nákupů a sjednání pojistných smluv u firem Adidas, Gala, Elvia pro, Molten, Poštovní spořitelna a Kooperativa, bohužel jen v určutých místech a prodejnách. Nové karty mají platnost do 31.12.2010 a možnosti použití naleznete na www.cvf.cz.

      Tímto také dávám najevo, že nebudu navštěvovat domácnosti držitelů karet, abych jim je předal a vyzývám trenéry, aby si je vyzvedli u mne, na nejbližších dvou schůzích KV, ta první se koná dne 1.2.2010 v 18 hod.

Bř.Habarta, 31.1.10

 

Obrazek

 

Láska a vztahy

       se dají, jak známo, utužovat mnohými způsoby. Někdo je ke druhé osobě laskavý a přívětivý celý život, ten druhý zase nechodí do hospody a nekouří, další se o všechny peníze podělí s tím druhým, někdo zase pomáhá doma s úklidem a na někoho pasuje vše, o čem jsem výše psal. Takový pocit mám z nádherných vztahů dvou lidí, když shlédnu fotografie z lyžařského skotačení manželů Gilarových v Alpách, krátce po Novém roce.

Bř.Habarta, 29.1.10

 

 

 

Život rozhodčího.

       Tento příspěvek, osazený patetickým názvem má vám, čitatelům přiblížit volejbal z druhé strany. Já osobně jsem se rozhodčím stal ze vzteku. To nám jednou v KP pískal p. Prchala a veřte - spletl si váznam slova rozhodčí a svým výkonem se velmi přiblížil pokřivenému významu - tedy že slovo rozhodčí vzniklo od slova rozhodnout zápas. Dožral mě až tak, že jsem se přihlásil do kurzu a přísahal jsem si, že takový nikdy nebudu. Zda se mi to podařilo, nechť posoudí jiní.
       Doba je nyní jiná, po adeptech se nevyžaduje členství v různých funkcích, dokonce ani věk a praxe není zásadní překážkou, aby získali III. třídu. Když se ohlédnu zpět, vidím  například Edu Petřeka, Lukáše Knapka, Mariana Ištvanecha, kluci mladí již mají I. a II. třídu a jsou spolehliví. Nebo třeba Zd.Grabovský,  před nedávnem ještě druholigový zajíc a dnes. Ano, právě dnes je například rozhodčím pohárového utkání v Mariboru (Slovinsko), zítra přijede, aby stihl sobotní ligový zápas ve Zlíně.

       Volejbalu je někdy těžko, ale přežije. Důkazem je množství nových a nových hráčů, kteří hrají, třeba i neregistrované soutěže a rozhodčí jsou, ať si říká kdo chce co chce, potřeba. Projevíte-li zájem - podám a předám informace a pozvánku na seminář, který se koná v Hlučíně, ve dnech 9. a 10.4.10.

Bř.Habarta, 27.1.10

 

Obrazek

 

 

Obrazek

Něco o beach volejbalu....

      Tento volejbalový fenomén a jeho vznik má kořeny v Santa Monice, kde tamní nadšenci v roce 1920 uspořádali první turnaj, ve kterém ovšem startovala družstva o šesti hráčích. Po Americe a Brazílii přichází na chť beach volejbalu také Evropa, konkrétně Francie, kde se hrál jako poprvé. V padesátých a šedesátých letech minulého století již provozovali tento sport na proslulých brazilských plážích o dvou hráčích a hrálo se ve dne i v noci. První světový šampionát se konal roku 1976 v USA, kde vlastně začala profesionalizace tohoto sportu. Prvními světovými šampiony se tentkrát stali američané Menges a Lee. V roce 1986 založila FIVB Světovou radu beach volejbalu. V roce 1989 byla zahájena první Světová serie, v roce 1991 byla upřesněna pravidla, v roce 1992 se tento sport poprvé představil jako ukázkový na OH v Barceloně a o čtyři roky později se stal i oficiálním olympijským sportem.

      Mezi průkopníky beach volejbalu u nás patří Brno a Odolena Voda. V Brně, v roce 1987, byl zorganizován první turnaj dvojic a trojic na písku. První mistrovství ČSFR se konalo v roce 1992 rovněž v Brně. Rok 1996 přinesl našim sportovcům první úspěchy. Celbová s Dosoudilovou a Palínek s Pakostou se stali vítězi ME. V roce 2001 se uvedená děvčata stala na světovém šampionátu držitelkami bronzové medaile.

     V současné době se naši nejlepší představují se střídavými úspěchy v evropských i světových sériích a to i v juniorských kategoriích. Světovou špičku představují družstva z Brazílie, Německa a USA.

Bř.Habarta, 26.1.10

 

Obrazek

 

Byli jsme za Dolou Cochlarem.

        Poseděli jsme v jeho oblíbené hospůdce, přišla i jeho paní Zdeňka, Luba Bílek a pětici přátel doplnil ještě Mirek Konůpka.

       Určitě byl potěšen, dal si pivečko a malinký pohárek, asi té své Peach vodky. V něčem jsme si museli navzájem vypomoci, ale nakonec jsme byli přesvědčeni o tom, že si rozumíme. Škoda, že je i nadále malinko omezen ve vyjadřování. Konstatovali jsme, že ho osud zasáhl do jeho nejvíce významné přednosti - do řeči, kterou vždy brilantně využíval k navození veselé nálady, nebo, a to přiznejme k vítězství ve slovních potyčkách. Včera seděl s přáteli, takže žádným slovním rozepřím nedošlo.

Bř.Habarta, 26.1.10

 

 

Obrazek

 

Když klouby, tak hned dva.

       Řeč je o kloubu kolenním a kloubu kyčelním. Oba původní byly nahrazeny novými, neopotřebovanými. A kdo je jejich nositelem? Jirka Šustala st. a Josef Socha st. (oba volejbalisté z let šedesátých minulého století). Z pramenů, budících důvěru se nám doneslo, že oba protagonisté jsou v těchto dnech v  karvinské lázeňské péči po zdařilé operaci, mají se dobře, bolesti ustupují a rehabilitace nastupuje. Zpráva , že Jirka, zvaný Čoury, již dokonce po svých (s berlemi) navštívil lázeňskou restauraci svědčí o tom, že uzdravování bere vážně. Nikoho asi nepřekvapí, že oba jsou spolu na pokoji, jako byli spolu i v nemocnici novojičínské.

Bř.Habarta, 19.1.10

 

Obrazek

Po legráckách zase práce...

 

        Tak to chodí. Máme za sebou vánoční klubovou besídku, vánoční přestávku, oslavy konce starého roku i když máme pochybnosti o tom, že ten nový bude lepší, sobotní turnaj jsme také zvádli a nyní legrace končí a nyní zase obyčejné všední dny s volejbalem.

        Pro příznivce kopřivnického volejbalu připomínám, že muži jsou rozhodnuti polepšit si v tabulce KP I.tř. a dne 16.1.10 (v 10 a 14 hod. v tělocvičně Zimního stadionu) přivítají družstvo AZ Kylešovice, aby tento fakt potvrdili, ve stejnou sobotu a stejnou hodinu budou  na hale SOUs naši junioři hostit družstvo z horní poloviny tabulky 1.ligy - LI Brno. Naše juniorky zahajují druhou polovinu KP utkáním v Raškovicích (24.1.10). 

       Tak tedy sportovci, žádná zranění, žádná bázeň ze soupeřů, odvahu do útoku, bojovnost v obraně a vyplňte obsah rčení - smysl sportu je přece v tom, aby jsme soupeře porazili. Když se to nepodaří, ačkoliv jsme hráli dobře, nevadí. Příště se o totéž pokusíme znovu...

Bř.Habarta, 11.1.10

      

 

 

Obrazek

 

Docela parádní turnaj

       se navzdory obtížím s počasím uskutečnil v sobotu 9.1.10 v Kopřivnici. Sjelo se na 11 družstev dívek a chlapců juniorského věku a zvláštní poděkování zaslouží zejména družstva ze vzdálenějších míst, z Havířova a Opavy. Podle ohlasů dospělých trenérů a vedoucích své účasti nelitovali. Diváci byli svědky neúprosných bojů (zejména v chlapecké části turnaje), kde naši junioři obsadili 2. příčku. Sedm dívčích družstev bylo rozděleno do dvou skupin a mezi nejlepší tentokrát nepatřily naše juniorky, ale družstva z Frenštátu p.R.  a Raškovic. Protože o celkem asi 80 účastníků turnaje bylo dobře postaráno i formou sortimentu a jeho množství v bufetu byla všeobecná spokojenost s organizací a průběhem na místě.  

Bř.Habarta, 10.1.10

 

Obrazek

 

Turnajová sobota s chlapci i děvčaty.

            Termín 9.1.2010  je za humny, vše je připraveno a tak je téměř jisté, že do Kopřivnice přijedou čtyři juniorská družstva chlapců, všichni účastnící 1.ligových a jedné Exligové soutěže. Pořadatelé se také těší na vystoupení 8 družstev v kategorii starších žaček, i tady to soupeři nebudou ledajací, pozvaná družstva představují špici Moravskoslezského kraje.

            Také proto, že organizátoři jsou vyhlášeni svou pečlivostí a srdečností se  dá  očekávat, že cestu na sportovní halu na SOUs si najdou od 8:30 hodin  i četní diváci a příznivci. Teď už jde jen o to, aby vše klaplo, aby nenastala sněhová kalamita, aby na sportovní hale bylo tepleji než jindy. Jelikož se sejdou staří známí a platí to i mezi trenéry, myslím si, že atmosféra turnaje bude hřejivá.

Bř.Habarta, 6.1.09

         

Obrazek

 

Kopřivničané na "60" Pepy Sochy a při družném hovoru a po přijatém přání: "Pardálové z Kopřivnice Ti Pepo přejí, aby jsi nikdy nebyl tak starý, že při odchodu z muzea se spustí poplašné zařízení."

 

Jak jsem již psal...,

      život běží zběsilou rychlostí a zanechává na lidech stopy. Nejinak tomu bylo i na oslavách šedesátky Pepy Sochy a ačkoliv to nebylo na Pepovi skoro vidět (udělal si v sále přítmí), čas se nedá zastavit. Každý již máme nějaký ten šrám a to na těle i duši, tak např. Jirka Šustala st. nastupuje v pondělí k výměně kolenního kloubu (nemají ti Šustlíci kopec smůly?), i na ostatních účastních pravidleného silvestrovského závodu kolem Štramberka (viz níže - foto) zanechal zub času nějakou tu rýhu. Bylo to poznat na tempu závodu i na množství podpůrných prostředků, které měli závodníci tentokrát povoleny. Nic vážného se jim nestalo a závod dokončili všichni.

Podělte se, milí čtenáři, o své zážitky a  to nejen silvestrovské, chtěli bychom, aby se naše stránky staly opět "živými" a zobrazovaly dění kolem všech, co se motají kolem kopřivnického volejbalu. Tak neváhejte, napiště, pošlete foto....

Bř.Habarta, 1.1.2010

 

 

 

Obrazek

 

     Účastníci klubové Vánoční besídky zdraví všechny lidi dobré vůle.

 

 

Vrátit se domů, najít bydliště a nepoškodit si zdraví.

         Asi takto si těsně před cestou, pravidleně zvanou Tour de Knajp, předsevzali Béďa, Lubas, Míra R. , Čoury st. z manželkami a paní Soukalová, že na Silvestra spolu oslaví své přátelství. A protože se jedná o volejabalisty (pravda podle data narození poněkud starší) patří se o této události informovat i ostatní (jsme přece na stránkách kopřivnického volejbalu).

         Někomu se může zdát, že se jedná o banální věc, ale není tomu tak. Účastnící "závodu" musí ve zdraví překonat cestu vedoucí několika nebezpečími, obrovské převýšení (myslím, že cca 184 m) mezi Kopřivnicí a Štramberkem dá asi zabrat všem neduhům, občas se objevujícím na zdraví závodníků (záda, kotníky, kyčle, srdce a pod.), některá zastavení v lascivně se nabízejících restauracích mohou způsobit i totální změnu myšlení, že tedy už toho bylo dost a směr závodu by se měl změnit na zpáteční. Nedbaje těchto nástrah, věřím, že se závod posune do cílových met, které (jako vždy) laskavě otevřou náruč unaveným závodníkům. Tyto mety jsou rafinovaně pojmenované Dallas, Obecní, Libotín, Palárna, Kaštany a mohou neznalým připomenout, že zainteresovaní se pohybují jen po restauracích zmíněné trasy. Není tomu tak. To jen banda starých kamarádů se chce jen předvést, pokecat si s jinými o tom, že život je krásný.

Tak ať  (nám) i Vám všechna silvestrovská konání dobře dopadnou, ať se Vám nic nestane a ať máte kamarády jako já.

Bř.Habarta,22.12.09

 

 

      Nová a potěšující zpráva

         Naši čtyřicátníci, posílení několika dobře snašejícími volejablisty,den před tím páteční vanoční besídky, se v sobotu 19.12.09 vydali do Bílovce, aby se účastnili nově obnovivší akce - turnaje čtyř měst a to Bílovce, Frenštátu p.R., Sudénky a Kopřivnice.

         Na několika našich hráčích sice zanechal přecházející pátek nepatrné stopy, nicméně ostatní startující je nahradili, později se přidali i ti malinko poškození a dohromady vytvořili parádní "týmwork" a všechny své soupeře porazli. Do mluvy muzikantské přeloženo - tento soubor měl vynikající sólisty a jako soubor předvedl parádní představení. Díky za vzkaz všem do kraje, že kopřivničtí bojovníci tady ještě jsou.

Bř.Habarta, 22.12.09

 

 

Klubová Vánoční besídka.

        V pátek, 18.12.09 se jako už tradičně sešla početná skupina asi padesáti lidí, skalních to příznivců kopřivnické volejbalové rodiny, aby společně v duchu sportovním, ale i jímavějším zavzpomínali na průběh volejbalového roku.

       Dostalo se i na turnaj pěti družstev, v bufetu voněla "vařonka", cukroví, jehličí i pálenka. Cikánské párečky, které někde sehnal Mojmír N. zmizly jako první, také uzené Zdeňka S. bylo báječné, sem tam přinesl někdo něco z domácích zásob a to pevného i tekutého skupenství, Rosťa S. byl autorem skvělého vánočního moku, a dokonce i hudba v tělocvičně příjemným způsobem navodila atmosféru Vánoc. Ta se jaksi rozplynula příchodem zlatého bodu programu večera, neúprosně naladěný celek výběru trenérů a výboru klubu vyzval ke střetnutí ligové juniory. Dlužno dodat, že nenadálá oslabení na obou stranách neměla vliv na ukrutnost boje o vítězství. Junioři se nenechali vyvést z míry některými překvapivými kousky svých protivníků a rozhodčího, nedbali na slušné vychování a soupeře porazili 20:16 a 20:17.

      To už se rozdávali plyšáci i drobné hračky pro nejmladší účastníky tohoto setkání.Škoda jen, že si cestu na něj nenašlo o něco více hráčů - mužů KP, škoda, že nepřišly starší ženy, které byly opět zvány a opět se ani jedna nedostavila. Budiž. V každé rodině je něco. V té volejbalové však dobrá nálada převládala, navzdory všemu. Ještě před tím, než se někteří přesunuli do podniků, kde je otevřeno déle než do 22 hod., se všichni přítomní nechali vyfotit, i s prskavkami, aby tento snímek přeposlali svým přátelům do Markgroningenu. Doufejme, že foto vyjde dobře, protože bylo trochu poznat, že Honza S., který foto pořizoval nemělzrovna nejpevnější ruku.

Bř.Habarta, 19.12.09

 

Obrazek

Kvak už má také   šedesát.

 

          Při vší úctě k ostatním šedesátníkům, neuváděli jsme doposud jména těch, které něco podobného postihlo. Pepík Socha, alias "Kvak" je však výjimka. Je to totiž člověk báječný, nezkazí žádnou legraci, na hřišti byl expertem na  řešení složitých situací, on totiž s tou svou pravačkou a zejména zápěstím dokázal divy. Hrál dlouhá léta za Kopřivnici a ač štramberák bylo na něj vždy spolehnutí.

          Takže Pepíku - co Ti přát? Atˇ máš zdraví víc, než akorát!

Bř.Habarta, 18.12.09

 

Obrazek

 

Patřím do starého železa?

      To nechť posoudí druzí, každopádně se vlivem svého věku řadím do skupiny narozených v prvé polovině minulého století a navíc jsem těžce poznamenán. Nazval bych toto postižení - nemoc z volejbalu. Ano, motám se kolem něj drahnou řádku desetiletí a znovu jsem si ten volejbal připoměl i v sobotu 12.12.09, kdy jsem měl to štěstí být při tom, když americká gospelová skupina Oscara  Williamse  a Perfected Praise koncertovala v ostravské Katedrále Božského spasitele.

      Atmosféra, kterou vytvořilo šest zpěváků a muzikantů a také na osm set vděčných diváků mi dala zapomenout na starosti všedních dnů a také na úroveň našich "hvězd, které nehasnou" či "stálic hudebního nebe" nebo jak ještě nazývá bulvár naše zpěváky. Ponořil jsem se do hudby, kterou pochopitelně někdo jiný nemusí, mě však přinesla velké uspokojení, oni totiž ti černoši dávají do svého projevu srdce a maximální výkon. Spojení bluesové, gospoleové a vánoční muziky nenechala nikoho chladným a protože jsem vlastně "nemocen na volejbal" jak jsem pospal výše, mě před očima maně vyvstal i ten náš volejbal, kde jsou stejné vlastnosti taky potřebné. Je to součást mého života, jako je bůh, strádání a radosti v životě černochů a i bílých součástí života jejich. Sice chabou angličtinou, přesto však neomylně jsem poznal z nádhérného zpěvu účinkujících, že život by byl krásnější, kdyby se lidé respektovali, ctili se a měli rádi. Pravda, tak to ve světě asi nikdy nebude, pochopil jsem však, že bychom se alespoň o to mohli pokusit. Povznést se nad malichernosti, pomáhat nemocných, chyby odpouštět a v životě vůbec - být na své konání hrdý.

      Tak nějak, pokud mě strhující tempo koncertu dovolilo, jsem v mysli uvažoval a vzpoměl si na krásu života  i s jeho stinnými stránkami. S tímto malým zamyšlením bych vám rád, milí čtenáři a fandové volejbalu rád předal poselství s přáním, abyste se měli o Vánocích krásně a také po nich, abyste byli zdraví v novém roce, ale i po něm a abyste mělí štěstí a to nejen to domácí.....

Váš, slavnostně naladěný, Břeťa H.

13.12.09

 

 

Už se těším.

     Tedy, abych vysvětlil. Vánoce jsou za humny a lopotně tvořím vánoční pohlednice na PC, je to dřina vyznat se ve všech Photoshopech, Zonerech, Photofiltrech a kdoví čím ještě. Jaké štěstí, že snadno ovládám naladit si Nexus radio a to mě vždy jaksepatří připraví. I na Vánoce. Od odpoledne poslouchám stanici Christmas RNB a  vstřebávám blížící se svátky. O to víc, že se z kuchyně do celého bytu line vůně perníčků a také proto, že pořád musím od počítače do kuchyně, abych viděl co už vnučka dokáže a co se jí povedlo. Ano, nic nového. Jen se o trochu víc snažíme, všichni doma, vysvětlovat a neargumentovat, mírným hlasem a s úsměvem třeba i pokárat, slovem pohladit.

      I proto se znovu těším na "Vánoční besídku" našeho klubu, která bude 18.12.  Rádi zapomeneme na všechny spory, schůzovní, i když v dobrém se vyskytující hašteření nebude namístě, zjistím, že zase není tak zle s volejbalem (kdyby bylo lépe, bylo by líp), budu pozorovat všechna ta děvčata co se teprve učí s volejbalem zacházet a i ty co to již zčásti dovedou, srdíčko mi poskočí při pohledu na všechny chlapce co si už s míčem vědí rady, radost mi určitě udělá přítomnost "starých bardů" Arnošta Poláška, Zdeny Pešata i dalších, přijdou-li naši muži uznám konečně, že dělají pro volejbal v Kopřivnici co mohou.

       Těším se, že budu mezi svými. Mnohokrát znesvářenými, přesto kamarády a s rodinou. Volejbalovou rodinou, která je jako každá jiná. Se starostmi, ale i radostmi.

Váš, nostalgicky naladěný Bř.Habarta, 4.12.09

 

Obrazek

 4 utkání na jednom místě.

 

          Příznivci kopřivnického volejbalu určitě nepohrdnou výjimečnou příležitostí. V sobotu 5.12.09 se totiž v kopřivnické hale SOUs střetnou v 9:00 nejprve muži  v KP I.tř. s Metylovicemi a ač se zdá, že půjde o jednoznačnou záležitost, bojím se, že tomu tak nebude, neboť naši jsou zdecimováni zraněními, aby po nich nastoupili junioři v dalším mistrovském utkání 1.ligy (v 11:00), tentokrát proti SK UP Olomouc, tedy proti soupeři, který v poslední době zaznamenal výkonnostní i výsledkový vzestup.

 

 

 

 

        Obě klání se ještě jednou zopakují ve 13 a 15 hod., takže si může fanoušek vybrat. Každopadně čeká naše volejbalisty "zkouška ohněm" a kdo má volejbal rád, určitě přijde.A abych byl úplný, tak o den později 6.12.09 hostí naše starší žačky v mistrovských utkáních KP družstva Rožnova, N.Jičína a Frýdlantu n.O.. Pozor ale - v tělocvičnách školy 17.listopadu.

Bř.Habarta, 3.12.09

 

 

 

Pozdě, ale přece...

       Včera jsem si z komise rozhodčích přivezl dokument (a rád jej k rozmnožení poskytnu ostatním). který na DVD přibližuje problematiku rozhodování chyb u sítě ve volejbalu. Materiál vydala FIVB, je sice v angličtině (Multimedia teaching material for referees), ale dobře osvětluje herní momenty, kdy rozhodčí "píská" chybu a kdy ne.

Bř.Habarta, 1.12.09

 

 

 

Obrazek

 

 

         Nevím co to do některých chlapů vjelo, jakoby vstoupili do soutěže, kdo zdolá největší vrcholy Evropy. Nyní (po Mirkovi Gilarovi, který vystoupal na bicyklu největší horu jižního Chorvatska) jsme svědky pokusu Jirky Kylhofa, který se před časem, v rámci brigády v BRD rozhodl pokořit některé velikány v Alpách. Nevím kdo bude další, vím však, že já  se o podobné kousky nebudu pokoušet. Snad  tento výkon Jirkovi pomůže překonat současné obtíže s loktem a brzy ho uvidíme, naplnonadýchaného horským vzduchem na palubovce za naše muže v KP.

Bř.Habarta, 26.11.09

 

 

 

Obrazek


 

 

 

Ještě k Davidovi.

      Kdo z vás si ještě nenašel nový článek o něm, nechť tak učiní. Na oficilálních stránkách ČVS je "vyvěšen" pod odkazem: http://www.cvf.cz/?clanek=5732. Inu už je z něj borec, reprezentací ošlehaný......

Bř.Habarta, 24.11.09

 

Obrazek

 

Tedy páni to je síla.

      Brouzdám, hledám nové informace o volejbalu na všech stránkách, sleduji a ejhle. David Kuboš. Náš David Kuboš. Otevřte si oficiální stránky ČVS, na našich stránkách v rubrice Oblíbené odkazy - Český volejbalový svaz a ze dne 16.11.09 je zde ukázka jeho opravdového umění. Dnes válí v 1.lize za družstvo juniorů v Praze. Díky Davide, díky Stando Sykalo, oba jste to dokázali.

http://www.cvf.cz/soubory/5692/05DavidKubos.wmv

Bř.Habarta, 16.11.09

 

 

 Bylo to myslím v pátek,

      co jsem zašel poslechnout si kopřivnický jazz band P. Písteckého a dobře jsem udělal. Ač zima a chlad, pookřál jsem při poslechu melodií mě a přítomným cca 60 lidem stojících před "kulturákem" známým. A představte si zahlédl jsem a slovo prohodil s dalšími volejbalisty Mojmírem N., Romanem K. a možná další tam byli také. To mě utvrdilo v názoru, že volejbal má blízko k umění. Pravda, na jinou muziku (co to píšu, je vůbec dnešní hip hop a jiné směry vlastně muzika?) nechodím, považuji ji za hlukbu a ne hudbu. Možná, že právě tam bych potkal fotbalisty a hokejisty, taky by se rozplývali nad tím, co mají rádi oni. Inu proti gustu, žádný dišputát.

     Ale ať nepíšu od věci. Ten večer to měla být nepovinná připomínka událostí, které změnily běh dějin v Evropě. A tak jsem si, při pohledu na skupinku lidí, připoměl staré (někteří stále vzpomínají - zlaté) časy, kdy právě fotbalisté, hokejisté,házenkáři a jinéí skupiny, co si mysleli, že se jim to bude přičteno k dobru jak v neochvějném šiku a průvodu slavili úspěchy rozvinutého socialismu. To byly časy, kdy jsem napsal předsedovi KSČ v Tatře Příbor, soudruhu Kahánkovi pohlednici z Paříže, že jsem překvapen ze všeho co vidím. Už jsou pryč. Ty časy. Chvála některým odvážným. Ne bohu, ale lidem, kteří nebyli lhostejní, shrbení, pokakaní, podlí, vychytralí..... Takoví jsme byli. Nebo snad ještě jsme?

Bř.Habarta, svobodný člověk, 16.11.09

 

Obrazek

 Vánoční besídka 2009 je tu.

        Páni a dámy, chlapci a děvčata je to k nevíře. Jsou to zejména obchodníci, kteří svou výzdobou a zbožím nám připomínají, koho máme navštívit a u koho utratit peníze. Je to tak, ještě něco kolem 40 dnů a jsou tady opět Vánoce. Ve slušných společnostech ( a to snad v Klubu volejbalu v Kopřivnici platí také) bývá zvykem, že se lidé, třeba i rozdílné náboženské víry, rozdílných názorů, odlišných povah, veselí, smutní, velcí a malí, prostě lidé dobré vůle se setkají, aby byli spolu, jen tak, bez trvdých slov poklábosili....

       Ne jinak to ,myslím, bude opět při klubové "Vánoční besídce", která se bude konat v pátek dne 18.12.2009 od 16:30 hodin ve sportovní hale SOUs v Kopřivnici. Zváni jsou všichni činovníci klubu, hráči, hráčky, členové, kterým znovu tímto děkujeme za drobná vylepšení budžetu a příspěvky, zakladatelé klubu, sponzoři. Pořadatelé se pokusí navodit správnou atmosféru vhodně volenou hudbou s vánoční tématikou, drobným občerstvením, konzumovat donesené zboží je dovoleno. Bude se i hrát volejbal a to formou turnaje vylosovaných hráčů, nebudou proslovy, o to spíš se očekává, že zábava bude příjemná, s vánočními větvičkami na stolech....

Bř.Habarta, 11.11.09

 

 

      Volejbal od mala...

     Koncepčně vzato, proto aby se volejbal v Kopřivnici zachoval je nutné pěstovat jej a vyučovat v raném věku. Proto jsme rádi, že malé (prozatím) kořínky zapustil i na škole Milady Horákové, kde příkladnou práci při výchově nových volejbalistů odvádí Mgr. Jiří Madecký.

     Není však vše optimální, přetlak ostatních odvětví sportu v Kopřivnici je znát. Také je zřejmé, že mládeži spíš vyhovuje spoléhat se na své přírodní návyky a někdy jim stačí běhat za míčkem či míčem, protože běhat umí každý už od svých tří let. Než se malý člověk naučí hrát volejbal to ale trvá i pět let. Asi proto, když zjistli někteří z 18 začínajících, že volejbal je takto náročný, výuku opustili a v současnosti se Jirka M. stará o 10 šesťáků a sedmáků. I to je částečný úspěch a zdá se, že do starších žaček u E.Stuchlíkové přibudou za čas nové hráčky. Jen kdyby to bylo o něco lepší u kluků. Stálo by za to, aby se město Kopřivnice více a zejména vhodněji zapojilo do prevence, před návykovými zvyklostmi současné mládeže. Myslím si, že než nakupovat injekční stříkačky, rozdávat je zdarma a myslet si, že jsme udělali pro mládež to nejlepší je scestné. U volejbalu je výhoda, že jeho náročnost na výbavu a samotné hraní je minimální. Klub volejbalu v Kopřivnici funguje, skupina trenérů je nyní posílena, o bezpečnost dětí je postaráno, brutalita osobních střetů a tím i zranění je vyloučena, takže nezbývá než věřit, že rodiče svým dětem tento sport doporučí. Stačí se podívat v tréninkové dny jak to dělají manželé Havlovi na škole 17.listopadu a Jirka Madecký na škole Milady Horákové.

Bř.Habarta, 26.10.09

 

Obrazek

Co vy na to?

      Další průšvih? Mají na to vůbec právo? Co se to vlastně děje v tom "našem" volejbalu? Takové otázky se mi nyní honí hlavou. Dvanáct reprezentantek podává petici proti tomu, aby je nadále vedla trenérka Krempaská. Nevzdá- li se mandátu reprezentovat nebudou.

     Že trenérka svou základní roli na nedávném ME v Polsku nezvládla je, myslím, nabíledni. Nebyla tam proto, aby někoho učila hrát volejbal, to není zapotřebí, hráčky jej už umějí, pravda na různé úrovni. Co však je třeba, aby tato role trenéra byla smysluplná je, zvolit taktiku, naburcovat hráče k vítězství, správně a vhodně střídat, ve správnou chvíli si vyžádat oddechový čas. To jsou asi ty hlavní činnosti, ve kterých ovšem dělala trenérka kardinální chyby.

      Nejsem si však jist, že právě nyní, kdy se rozhoduje o jejím setrvání a do obou složek reprezentace se hledají noví lodivodi je rozhodnutí hráček to nejlepší. Také mi tak trochu vadí, že jsem se nedozvěděl (zatím) důvody této "vzpoury", když jsem byl navíc sdělovacími prostředky ubezpečován, že parta je výborná a v kolektivu vše klape. Navíc jsem notně rozladěn, protože jsem se s takovou reakcí ještě nesetkal. Je správné, aby reprezentanti rozhodovali kdo je povede, a co když se nový trenér bude "líbit" je několika hráčkám a  ostatní si budou přát někoho jiného? Když bude svaz neoblomný a hráčky také, najde se vůbec někdo, kdo bude chtít reprezentovat? Odpovědi neznám, budou je hledat jiní, odpovědnější. Jen mě mrzí, že ten "náš" volejbal je opravdu nemocný. Jen vzpomeňte na nepříliš demokratické volby nového předsedy, kdy potenciální nevoliči p. Lébla byli vyřazeni ze hry, triskní představení klubů na posledních Dřevěnicích, nebo na bouři, kterou vyvolal u mládežnických trenérů způsob, jakým byli donuceni podřídit se svazovému rozhodnutí o změnách v jejich soutěžích a o juniorském "ligovém" družstvu, to vše v době, kdy ze sponzorství od volejbalu odchází pojišťovna Kooperativa.....

     Tak babo raď. Jak dále. Spoléhat na čest fukcionářů nelze. Poraďte jakou léčbu zvolit pro nemocného pacienta.

Bř.Habarta, 15.10.09

David v reprezentaci.

 

     Tímto stručným oznámením chci všem fanouškům kopřivnického volejbalu připomenout, že práce, kterou odvádí realizační tým našich juniorů (před nedávnem kadetů) nese prvé ovoce. Je to především jejich zásluha, že náš bývalý hráč David Kuboš, nyní startující za klub ČZU Praha, dosáhl takové výkonnosti, že se ocitl ve výběru juniorských reprezentantů. Přejeme tímto Davidovi, aby se mu podařilo vyniknout i ve sportu, i v životě samotném.

Bř.Habarta, 12.10.09

 

 

 

Obrazek

 

O něčem jiném...

         Mnozí jsme věděli, že Mirek Gilar je vášnivým lyžařem, obětavým volejbalistou a kdovíčím ještě, ale že se vydá s manželkou do slunného Chorvatska, aby pokořil tamní horu, zvanou Sv.Jure (1762 m) a to na byciklu to nám všem vyrazilo dech. Je to prostě sportsman tělem i duší. Událost, která svědčí o jeho udatnosti se odehrála dne 21.9.09 a celou trasu od moře až k vrcholu (37 km) "dal" za 3:30 minut.

        Ve vší skromnosti se přece jen nechal přesvědčit, aby se zveřejněním níže uvedených snímků souhlasil. A rozhodl se myslím správně. Je to tedy aktualita a výkon, jehož prezentace mnoho napovídá o něm samém. A to v kladném smyslu.

Bř.Habarta, 11.9.09

 

Obrazek

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

 Reprezentují město, klub a sami sebe:

 

Obrazek

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

 

 

Obrazek

 

 

Nic není zadarmo, proč nedělat naschvály aneb - soudruzi, tady nás čeká ještě spousta práce.

        Někdo, možná, nebude souhlasit, že i takové příspěvky (viz níže) by na našich stránkách měly "viset". Já si myslím opak, tíživá finančí a hospodářská situace se totiž nevyhla ani sportovním klubům, našemu nevyjímaje.

       Nezbývá, než na nutnou dobu přemýšlet jak vyjít s rozpočtem, který v žádném případě nesmí skončit  deficitem. Ono opravdu když máte 5 korun českých v kapse, nemůžete si dovolit koupit v obchodě grilované kuře, vyjde vám to na dva rohlíky a musíte svůj hlad zahnat právě jen těmi rohlíky.

       Otázkou, jak ušetřit náklady  se zabývají daleko renovovanější a větší kluby, než je ten náš.Klub je také rozhodnut hledat i další, třeba i drobné sponzory pro svou činnost,  věnovanou zejména mládeži. Považte - za celý rok se klubu dostane jen podpory od města (cca 19 tis. Kč), příspěvky od státu, respektive z OV ČSTV jsou menší a menší, neboť je získává z prostředků Sazky a ta má nyní za úkol zejména uhradit náklady, vložené do stavby "Outú" arény v Praze a tvoří podle členstva našeho klubu cca 10 tis. Kč a to je tak vše co máme zabezpečeno. Pravda, nebýt sponzorů, rodičů a osobní iniciativy některých členů klubu mohli bychom se "jít klouzat". Pokoušíme se znovu a práce to není vůbec lehká, tomu věřte, vyjednat s pronajímateli venkovních kurtů příhodnější podmínky. Ty tam jsou doby, kdy vše patřilo dělnickému lidu (taky to tak vypadalo) a mnozí asi na tento fakt nechtějí zapomenout. I mezi námi jsou tací, kterým to musíme vysvětlovat. Aby se chovali ke klubovému majetku s vážností, aby svou činností "nebourali" snahu ostatních, vyjednat také pro ně to nejlepší (jak to však udělat, když po páteční akci není vše v pořádku ani další středu, páni z krajského přeboru). Chceme, aby bylo pochopeno, že je správné omezit náklady na dopravu. Můžeme přece zvolit jiný, levnější způsob dopravy než doposavadí, byť o něco méně pohodlný.Můžeme, na jistou dobu, lépe pečovat o svěřené věci, dresy, teplákovky, abysme  prostě zlou dobu přečkali.

       Uvědomuji si, že tyto také "vlastnosti" nejsou jen volejbalové. Vím, že nesmím uvěřit tomu, že sametovou revolucí se vše v dobré obrátí. Jsem přesvědčen o tom, že tyto "české vlastnosi" jen tak rychle z nás nevymyzí. Chtěl bych to, ale myslím, že v této republice se to v brzku nepodaří. Zdá se, že rodiny (kde se vlastně tvoří charakter člověka), jednotlivci, parlament, vláda, všichni ti dávají přednost neslušnosti, dravému podrazáctví, vidí to kolem sebe a mnohdy se jim to vyplácí. Co tedy s tím? Zde asi zabere jen osobní příklad (i když bude některým pro smích). Proto také pár jednotlivců z výboru zmíněný nepořádek srovnali.Nejde totiž jen o to, kdo se provinil. Jde o vyšší princip, o naši značku, o nás všechny, o Klub volejbalu v Kopřivnici.

Bř.Habarta, 1.10.09

 

 

 

Zapisovatel.

      Asi je zbytečné připomínat všem příznivcům fakt, že zapisovatel mistrovského utkání patří do sboru rozhodčích, kteří to, či ono utkání řídí. Důležitější je určitě skutečnost, že s platností nových pravidel a jejich změn zároveň dochází i k rozšíření činností zapisovatele. Jelikož je povinností pořadatele mistrovského utkání zajistit kvalifikovaného zapisovatele, musel i náš klub reagovat tím, že si ho (je) proškolí. a vnukne mu způsob aplikace změn. Tak se také stane, v pátek 2.10.09 od 19 hod., ve sportovní hale SOUs. Hodí se ještě připomenout, že náš klub přivítá i další, doposud neoslovené adepty této funkce z řad našich členů.

Bř.Habarta, 25.9.09

 

Obrazek

 

Bratři v triku .

       Mnozí starší si vzpomenou, jako já, na české filmové pohádky, které končily vyobrazením tří panáčků, kteří se nakonec i uklonili. Myslím, že i tento nadpis příspěvku je příhodný, neboť Vám popíše jednu příjemnou událost. Všichni tři rozhodčí volejbalu z našeho klubu, tedy ing. Zdislav Zima, Břetislav Habarta a Zdeněk Grabovský, byť byli podrobeni každoročním předsoutěžním testům uspěli a ne ledajak. Ten posledně jmenovaný dokonce opětovně získal i mezinárodní akreditaci, takže sumasumárum budou tito tři, ač ne bratři, ale ve stejném triku reprezentovat "naše barvy" v Exlize, 1.lize, II. lize a i na poli mezinárodním. Ať se jim daří....

Bř.Habarta, 25.9.09

 

Obrazek

 

 

Představte si, co se nám stalo.

       Každý registrační průkaz sportovce má nějakou dobu platnosti. Tak také vypršela platnost Jindrovi Tandlerovi ml., v normálním případě banální věc. Hráč předloží novou fotografii, kde se na zadní straně vypíší data jeho narození, vypíše se kartička registrace, podepíše se, orazítkuje a odešle se do Prahy spolu s finančním poplatkem na registrační a matriční komisi.

      Tak se stalo a milý Jindra ml. a my s ním jsme netušili, že se pražáci "předvedou". Víte jaký registrační průkaz přišel zpět? S fotografií Jindry ml. a daty narození Jindry staršího. A to že v Praze není bordel.... . Nějaký úředník se prostě spletl, náš hráč nemohl nastoupit do prvních mistráků 1.ligy s Krnovem, protelefonovali jsme na 200.- Kč, někdo musí zajet do Prahy a zpět, aby vše napravil. Že jsme se ničeho nedospustili a že Jindra ml. nemohl hrát  protože kvůli tomuto nesouladu nemohl být na soupisce hráčů, že nás náprava bude stát nemalé peníze, že chyba je na straně volejbalového svazu to pražáka nezajímá. Mor na něj.

Bř.Habarta, 20.9.09

 

Obrazek

 

   

Nové fotografie

       najdete ve fotoalbu s názvem 23.ročník mezinárodního turnaje, na 150 nových snímků vám připomene báječnou atmosféru tohoto ročníku a tímto děkuji Mirkovi Gilarovi za laskavé poskytnutí.

Bř.Habarta,18.9.09

 

Obrazek

 

Pomůže?

         Pozorný čtenář našich stránek si určitě v dřívějších příspěvcích všiml, že jsem se několikrát pokusil pojmenovat druh "nemoci", kterou náš volejbal strádá. Mnohokrát jsem zabrousil i do našich řad v kopřivnickém volejbalu, diagnostikoval jsem v čem tkví příčina nevelkého úspěchu při práci s mládeží, apeloval jsem na dřívější hráče a dokonce jsem žadonil, aby pomohli, na vztahu s pronajímatelem venkovních volejbalových hřišť jsem nenechal nitku suchou, dokonce jsem si na paškál vzal český volejbal, jako takový a vyjádřil jsem své názory na úroveň některých hráčů v reprezentaci. Snad to nebylo příliš troufalé, chtěl jsem jen vše řádně pojmenovat a nedostatků si všímat.

          To byly hlavní důvody, které mě vedly k tomu, abych napsal dokonce Mgr. Zdeňkovi Haníkovi, toho času hlavnímu metodiku ČVS a nedávno trenéru reprezentace. Volejbal v české kotlině a na moravském poli není zdravý a jedním z mála, kteří jej chtějí léčit a něco pro to dělají je právě pan Haník. V tomto duchu jsem tedy panu Haníkovi napsal, s uznáním a pokorou. A ejhle. On mi odepsal. A dokonce nabídl pomoc. Těšíme se na něj, je to člověk mnoha větry ošlehaný a jeho pracovní návštěva bude jistě pro naše trenéry vítanou příležitosti "dostat z něj rozumy".

         Setkání, v současné době připravujeme tak, aby mohl shlédnou trénink našich mládežníků a poté si vysvětlit kde nás bota tlačí, navrhnout léčbu, vyjádřit názory, přijmout rady. Teď jen, aby se vše podařilo zajistit, do setkání zbývá jen několik dnů...

Bř.Habarta, 17.9.09

 

Obrazek

 

Proč mám v srdíčku jiskřičku,                                              aneb proč nemám rád pány Rejmana, Černého a naopak Haníka  a co s tím.                                                                                                                                  Sleduji finále ME ve volejbalu mužů a radost mi dělá pohled na hru. Skoro je mi jedno, kdo soupeří o posty nejvyšší, bavím se a rád sleduji hru, která má všechny atributy zajímavé podívané. Vidím, že navzdory skoro třímetrovým obrům v celcích Bulharska, SSSR (promiňte Ruska) mi zábavu zprostředkovávají lidé, kteří volejbal milují a umí ho hrát na všech postech. jsou to prostě hráči, u kterých nerozeznávám jejich specializaci, co dovedou hrát v poli, na síti, na smeči i podání. Proto mám jiskřičku v srdíčku, proto jsem rád, že jsem již před dvěmi lety poskytl našim čtenářům v našich stránkách možnost, podívat se jak nahrává Zagumny, také mě blaží, že jsem na ně umístil i hráče, který báječně hraje v poli (Giba) a když je třeba, tak se neplíží po palubovce aby míč znovu zahrál, ale skáče tři metry daleko, aby jej ve vzduchu zpracoval, radost mi dělá pohled na volejbal , prezentovaný oběma liberama a  je mi fuk, jestli se pan Rejman splete a liberu Henno přisuzuje roli nahrávače, téměř mě nevytočí, že si komentátor ČT připravil vodopád odborných slov a vyjádření a zapoměl, že trocha emocí neškodí, naopak přitáhne víc, než odborné posuzování herních situací, kašlu na pana Černého, který si sám přisoudil roli arbitra v rozhodnutích,co bude vysíláno v ČT a co ne.

        Prostě je mi blaze a malinko ještě víc než vy, co jste sledovali stejný záznam či přímý přenos mi skýtá potěšení fakt, že i zainteresovanost ke hře a entuziazmus může v případě rovnovýkonných soupeřů hrát pětiprocentní roli, která rozhoduje o výsledku. Vidím, že i volejbal může být krásný, že to není jen rána po servisu do hřiště nebo do autu, kvituji skvělou hru obou družstev v poli, jejich technickou vytříbenost i jejich drobné chyby, ...... jsem nadšen a jen proto píši.

        Několik mých přátel mě zrazovalo od dalších kritických příspěvků, které prý přespříliš tvrdě a brutálně napadalo český volejbal a jeho reprezentaci. Už víte, milí čtenáři, už víte mí přátelé, že náš volejbal je "nemocný"? Všimli jste si, jako já, že nejlepší z naší základní skupiny obsadil 3. místo (Bulharsko) a ostatní, to je první na ME, druhý a čtvrtý se snámi nestřetl, tudíž naše skupina nemohla býti ta nejsilnější, postřehli jste (přede dvěmi lety v mém tehdejším přáspěvku) že i vtipný, sečtělý, obětavý, stále se sebou nespokojený a přesto svůj pan Haník na závěr televizního přenosu prohlásil "měli bychom se učit na severu"?

       Pánové a dámy, nedělám si iluze a myslím, že jen třetina z pravidelných denních čtenářů (cca 40) našich stránek viděla přenos. Volejbal nyní není v pozici, aby se mohl cítit ukřivděný nezájmem ČT. Mé názory se nemusí shodovat s vašimi. Přesto si myslím, spolu s jednou třetinou, kteří chtějí míti český volejbal znovu za lásku, že je třeba o ní mluvit. je sice jako žena veskrze nestálá, podivná, mnohdy zklame, lidmi ostouzená, ale naše.

Břeťa, 14.9.09

 

Obrazek

 

 

Výklad nových změn v pravidlech.

       Dovedu si hravě představit situaci v prvních mistrovských utkáních, kdy rozhodčí zapíská a účastníkům (v lepším případě) povstanou vlasy na hlavě a nevěřícně se budou ptát - co to zase píská. Tímto výkladem změn v pravidlech se pokusím o to, aby i ostatním bylo jasno, jak budou vypadat změny v praxi.

       Při proniknutí do pole soupeře platí i nadále pravidlo, že dotknout se pole může hráč v případě, že noha od kotníku dolů musí být ve styku se středovou čarou. Ostatní části těla, ruka, koleno, loket.... se soupeřova pole může dotknout jen tehdy, nepřivodí-li tento dotek bránění soupeři ve hře. Dotek sítě se píská , když je nahrávač  třeba ramenem v síti (přivodil si výhodu), když je rukama v síti na pásce sítě píská se rovněž. Dotkne-li se smečař po úderu (nebo blokař při akci) vrchní pásky sítě, píská se také. Smečař fintuje na středu (nebo blokař skáče na středu), nahrávka jde na kůl a tito fintující hráči jsou v síti na vrchní pásce - nepíská se, míč jde do sítě po druhém odbití a hráč se jej snaží ještě odbít v bezprostřední blízkosti u sítě a dotkne se jí, nebo dokonce ji nadzdvedne zespodu - nepíská se. Za skutečnou žádost o střídání hráčů je považován vstup hráče (připraveného ke hře) do zóny střídání. Nečekejte na žádný pokyn rozhodčího či signalizací "točením rukou" rozhodčího, odpadá také povinnost trenéra vznést žádost smluvenými znameními. Průběh střídání je tedy takovýto: hráč vstoupí do zóny střídání, zapisovatel zapíská (zahouká), pokud toto neudělá II. rozh. zapíská (bez signalizace), zapisovatel po zápisu střídání zvedne obě ruce a hráči se vystřídají. Hráči, který není v zóně střídání, nebo není připraven (v teplákách a pod.) se střídání nepovolí a družstvo je snakcionováno. Útok zadního hráče, nebo uskutečněný blok hráče zadní řady píská i II. rozhodčí , je doporučeno, aby II. rozh. při posuzování a pískání bral na zřetel, že je pomocníkem I. rozh. a pískal chyby při zmíněných situacích a při přešlapu útoku zadního hráče jen když je skálopevně přesvědčen o chybě a zejména pokud se vyskytují v jeho blízkosti. Hodnocení po utkání provádí výhradně trenér (ne kapitán, či asistent trenéra).

        Pár informací, které nejsou novinkami, ale pro oprávněný start družstev v soutěžích jsou důležité.Každý účastník mistrovského utkání se musí prokázat průkazem. U hráčů registračním, u ostatních (trenér, asistent trenéra, lékař, masér) funkcionářským. Nejsou-li předloženy ke kontrole, musí mít tito účastníci k dispozici OP, nebo Cestovní pas. Družstva, za něž startuje i hráč z "farmy" a t.zv. střídající "S" musí mít k dispozici soupisky, na nichž je tento hráč uveden. V soutěžích mládeže a v zápise o utkání mohou být uvedeni pouze dva hráči "F" .

      Hodně štěstí ve sportovním zápolení mezi soupeři a mírnou shovívavost při prvnívch posuzováních změn pravidel rozhodčími přeje Váš

Břeťa, 14.9.09

 

Obrazek

 

 

 

 

Napadlo mě,

       že by nebylo od věci, kdybych na našich stránkách osvětlil změny v pravidlech volejbalu, které zanedlouho vcházejí v platnost do všech soutěží, řízených ČVS a krajskými svazy. Ostatní změny platné pro soutěže mezinárodního charakteru nebudu uvádět.

 

       Pokusím se tedy, aby můj výklad byl co nejstručnější a přinesl Ti, milý čtenáři, užitek. Nejzásadnější změny rozdělím do samostatných dílů.

Díl 1. Družstvo, libero

      Platí, že pro soutěže v ČR tvoří družstvo 12 hráčů, trenér, asistent trenéra, lékař a masér. Družstvo má právo (z 12 hráčů) určit jedno libero.

Díl 2. Kapitán a trenér

      Kapitán ve hře (na hřišti) má právo žádat o oddechové časy a střídání jen v případě , když není přítomen trenér. Funkci trenéra může v době jeho nepřítomnosti ( i kvůli trestu) převzít asistent trenéra, na základě žádosti kapitána ve hře a se souhlasem 1. rozhodčího.

Díl 3. Dokončená rozehra

      Dokončená rozehrávka je situace, kdy akce končí přidělením bodu. Proto ani bod při penalizaci, ani přerušená hra a opakování rozehry z důvodu oboustranné chyby, zranění hráče, nebo zatoulaného míče ve hřišti (od podavačů, či jinak) neznamená dokončenou rozehru a proto se v takovém přerušení nesmí žádat o střídání a nemůže ani dojít k výměně libera. Toto omezení se nevztahuje k oddechovým časům, o něž je možné žádat i bez dokončené rozehrávky.

Díl 4. Proniknutí do pole a prostoru pod sítí

      Je dovolené dotknout se soupeřova pole za středovou čarou chodidlem jen, když část pronikajícího chodidla zůstává v kontaktu se středovou čárou (nebo je nad ní).Dotknout se kteroukoliv jinou částí těla nad chodidlem soupeřova pole je povolené, pokud tímto nepřekáží soupeři ve hře.

Díl 5. Doteky sítě

      Dotek sítě není chybou, pokud tento dotek neovlivní hru. Hrač se může dotknout sloupků, provazů sítě nebo jiného předmětu venkovní strany od anténky, včetně samotné sítě s podmínkou,že tento dotek neovlivní  hru. Háč  ovlivní hru soupeře mimo jiné tím,:

 

že se dotkne vrchní pásky sítě nebo anténky nad sítí během hraní s míčem

 

že  během hranís míčem použije síť jako oporu

 

že si tímto vytvoří proti soupeři výhodu

 

že svou akcí brání soupeřově snaze reggulérně odehrát míč

 

Jednodušeji - chyby doteku vrchní pásky sítě se dopouštějí jen ti hráči, kteří s míčem skutečně hrají, nebo kteří chtějí zabránit  útoku soupeře blokem.

Díl 6. Střídání

      Žádost o střídání je činnost, kde hráč během řádného přerušení vstoupí do zony střídání pripravený na hru. Jestli tomu tak neni, střídání se nepovoli a družstvo je potrestáno za zdržování. Žádost o střídání povoluje zapisovatel nebo 2. rozhodčí zapískáním, přičemž nebude již zohledňovat příp. signalizaci trenéra, ale jen vstup hráčů do zony střídání

Dil 7. Ostatni

      Druhý rozhodčí posuzuje chybný útok zadniho hráče i libera. Každá neoprávněná žádost se zaznamenává do zápisu. Nesprávné výměny libera se trestaji jako chyby v postupu hráčů. Blokování je činnost hráčů přední řady těsně v blízkosti sítě a nad úrovni sítě bez ohledu na to, v jake výšce se hráči dotknou miče. V momentu dotyku s míčem musi být alespoň část jejich těla nad hornim okrajem sítě.

      Přeji všem účastníkům volejbalového utkání, aby jim uvedené změny pronikly bezbolestně do těla a těm, kteří je budou aplikovat a uskutečňovat, aby byla jejich znalost příčinou bezproblémového průběhu volejbalového střetnutí.

Bř.Habarta, 11.9.09

 

Obrazek

 

 Položil jsem si otázky a odpověděl na ně.

 

       Dostali jsme se, pravda, (kolik že to uplunulo roků ?) na ME, postoupili jsme i na MS. Sledoval jsem naše turecké vystoupení a nedalo mi to, abych se s vámi, čtenáři, nepodělil o mé soukromé názory. Základní otázka tedy zní: "proč neporážíme lepší celky v Evropě. Odpověď z mých úst zněla - protože byli soupeři lepší. Nedal jsem se a položil druhou. Proč byli lepší? Práskl jsem odpověď - protože nenadělali tolik chyb.Proč soupeř udělá za zápas tři nevynucené chyby a my naopak 12? Protože je lépe technicky vybaven..... Takto bych pokračoval i dále, nicméně pravdy bych se takto nedobral.

         Nyní, po dvou dnech od konce "našeho" šampionátu mohu s jasnou myslí mé odpovědi rozvést (pokud čtenář dovolí). Fakta: dostali jsme do skupiny silná družstva a ač i ona jsou ve stádiu tvorby nových reprezentací, jsou stále silnější než naše. Do nevýhodné situace jsme se ovšem dostali sami, ostudyhodným vystoupením v kvalifikaci (vzpomeňte na Slovensko) a výhrou s Makedonií na poslední chvíli. Tudíž nebyla to smůla, nebo osud co nás vehnal do spárů Bulharska, Srbska a Itálie, ale náš výkon. Fakta: viděli jste uprostřed soupeřova družstva obézního volejbalistu, byť by byl synem prezidenta jejich svazu? Viděli jste totéž co já, který tvrdí, že naše obrana na síti a zejména v poli je nejhorší ze všech ze skupiny? Fakta: můžu považovat za normální, když 14 dnů před šampionátem odstoupí trenér reprezentace a jeho šéf prohlásí "je to jeho osobní věc" a je přitom obecně známo, že spory o kompetencích s tímto šéfem již vedl před 4 lety? Fakta: může být reprezentace oproštěna od dopadů různých půtek a válek při volbě nového vedení českého volejbalu a může být třítýdenní příprava na šampionát dostačující? Fakta: tři porážky, skore 1:9, 13. místo v Evropě.

       Znamená to, že jsme udělali pár krůčků dopředu (viz účast na MS), ztratili jsme krále, jeden kůň se nedostavil, jeden je zraněn, obrana ne sicilská, ale malťanská, pěšci zranitelní v každém postu, v terminologii šachové hry - situace zralá na porážku, v lepším případě na pat. Můžeme se holedbat, že jsme porazli Portugalce, s Poláky jsme se drželi, zdolali i ostatní (kromě Ukrajiny) v kvalifikaci? Nemůžeme. Troufám si tvrdit, že jsme ještě nedorostli výkonům středně výkonných evropských družstev. Porazíme určitě Rakušany, Luxemburčany, možná Belgii, Anglii a pár dalších. Chceme-li však dosáhnout na příčky vyšší musíme, myslím, sklonit tu českou, někdy namyšlenou hlavu, a podívat se a zeptat a pak uskutečnit to, co dělají v reprezentacích, které mají dlouhodobou skvělou výkonnost. A nemusíme chodit daleko, Polsko je 50 km od nás a do Německa je také co by kamenem dohodil. Jenže to by musel být v českém volejbalu pořádek, pokora a zainteresovanost odborníků Ale to je tak na dva dny diskuzí a já ji určitě nepovedu. Nejsem odborník, co píše knihy o volejbalu, nejsem v Praze, nejsem ani trenér. Jsem jen člověk, který má volejbal nesmírně rád a není mu jedno jak"jeho" sport vypadá.

(Pisatel si vyhrazuje sdělení, že výše uvedené názory jsou čistě jeho soukromými)

Bř.Habarta, 7.9.09

 

 

 

 

Otto zabojoval.

        Bude muset ještě dokončit léčbu v domácím ošetření Vlasty Havlové, své manželky, ale již nyní je prima že je doma, kde se vše lépe snáší. Přejeme Ti Otto, aby ses brzy vrátil na sportoviště, kde na Tebe čekají tvé žačky, kterým jsi tak dlouhodobě věrný. A my zase, aby jsi byl zase zpět ve výboru, kde nám chybí tvé nápady a nekompromisní postoje. Přijď až to bude možné, těšíme se na Tebe.

Bř.Habarta, 6.9.09

 

Obrazek

 

 

Kdybychom byli chytřejší,

       mohli jsme obdarovat tričky s názvem špica roba a Špica ogar na dva tucty těch, co "jeli" naplno v přípravách i v průběhu 23.ročníku Mezinárodního turnaje ve volejbalu v Kopřivnici, 22.8.2009. Jen namátkou vzpomenu na práci Mirka Gilara a jeho paní, na Ivu Pustkovou, na paní Holáňovou, paní ing. Bartoňovou, pomyslný klobouk smekám i před Edou Chalupou a  jeho materiální pomocí, také před Zdeňkem Svobodou, ing. Neuschlem, Zdeňkem Grabovským. Němečtí přátelé byli jako vždy super a nepokazili žádnou zábavu, znovu sice zase chyběl kousek k úplné spokojenosti pořadatelů, protože ve chvíli, kdy se odehrávala poslední utkání turnaje a hudba zahájila svůj koncert spustil se déšť a zabránil tancechtivým předvést se i na tanečním parketu. A tak i vyhlašování vítězů bylo přesunuto do klubovny . Z devatenácti zúčastněných družstev bylo nejlepším vyhlášena Kopřivnice u může a u žen družstvo Šumperka.

       Neděle nebyla pro některé odpočinkovým dnem. Volejbalový areál se musel dát do pořádku, byl však dobře střežen tradičními ochránci pořádku, bandou z Č.Těšína, kteří ze soboty na neděli přespali. V neděli se na kurtech znovu sešlo na 17 našich přátel z Markgroningenu spolu s četnými příznivci z naší strany, aby se někteří z nich již rozloučili.

        Král je mrtev, ať žije král.

23. ročník je minulostí, čeká nás ročník 24. a mnoho práce k tomu, aby volejbal v Kopřivnici přetrval, aby se zdárně rozběhly mistrovské soutěže, aby se našli sponzoři, aby jsme "zakořenili" volejbal na kopřivnických školách, abychom našli nové funkcionáře, aby......

Bř.Habarta, 24.8.09

 

Obrazek

 

Tak jsem opět zde,

         sice trochy psychicky nalomen a fyzicky pošramocen, přesto připraven jako všichni ostatní, co mají jakýs vliv na průběh nadcházejích akcí volejbalového klubu. Kopřivnice zažije v sobotu 23.8.09 dvojí svátek a já bych si přál, aby lidé, kterým je cizí pouťová zábava se všemi těmi pozlátky, upocenými lidmi, houpačkami, kořalkou, zimními čepicemi a záclonami ve stáncích dali přednost tomu druhému. Již v pátek se setkáme s "delegací" z Markgroningenu a několika družstvy co přespí, nabídneme jim svá srdce a vepřovou kýtu a také kytaru u ohně a v sobotu už dojde k urputným bitvám, kdy na 200 volejbalistů obou pohlaví si to rozdají mezi sebou (pozor - nezaměňovat sportovní význam slova "rozdají" s jiným). Gurmánům se určitě zavděčíme vepřovým masem na pánvi, bramborovými plackami i báječnými klobáskami. To by bylo, kdyby pivo chybělo, pořadatelé připravili pro klubové příslušníky, kteří přispívají do klubové pokladny drobné překvapení. Budou se hodnotit vyjímečné osobnosti turnaje, odpoledne bude hrát k tanci a sousedům ku poslechu zdarma rockandrollový band S.Chemije, který je proslulý tím, že si svým nasazením vyrovná  se sportovci. Jelikož se jedná o významnou akci byli vybráni arbitři z nejlepších, z Ostravy, Nového Jičína, Havířova a Kopřivnice z nichž je jeden s mezinárodní licencí. Teď už nezbývá než věřit předpovědi počasí, které, člověče div se, má být příznivé.

Bř.Habarta, 17.8.09

 

Obrazek

 

 

Volejbalová akademie Zdeňka Haníka

 

          Několikrát jsem se se svými známými přel o tom co je to vkus. Jedni říkali, že vkus má každý svůj, já tvrdil, že vkus je jen jeden. Buď dobrý, nebo špatný. Stejný názor aplikuji i na problém s uměním jako takovým. Zastávám názor, že ne vše co umělci vytvoří musí být "umělecké", někdy je podbízivé a poplatné prostředí, ve kterém jsme se pohybovali, někdy se rádi zaštiťují prohlášeními, že se to lidem líbí (Eva s Vaškem). Vše je věc diskuze a argumentů, ne hospodských vyjádření.

         Mám rád přenice, které vedou k cíli. I Zdeňka Haníka mám rád, protože píše češtinou, protože vždy přemýšlí nad svými činy, je stále nespokojen a vinu za své případné prohry nesvaluje na jiné, líbí se mi, že je všeobecně znalý, že má v oblibě hudbu (vážnou i tu druhou) a je vtipný. Navíc jsem si ho přiřadil ke svým perzonám českéhomoravského volejbalu, byť s ním někdy nesouhlasím. Pražské stojaté volejbalové vody, podle mne, potřebují přinejmenším rozčeřit. Nedávná volba vedení měla k tomu dopomoci. Že se tak nestalo, není dílem spravedlivé volby. A tak ZH bude muset přidat , protože volil současný stav. Přesto si myslím, že je to právě on a jeho postoje a názory, které mohou současnou situaci změnit k lepšímu. Atributy na to má.

         Chtěl jsem tímto způsobem, milý čtenáři, uvést  "do života" novou rubriku našich stránek v Oblíbených odkazech. Nyní stačí kliknout a jste uprostřed dění v českém volejbale. Doufám, že se mi to podařilo.

Bř.Habarta, 12.8.09 (těsně před operací)

 

Obrazek

 

          Rozhodčí prostě asi  nejsou.

         Jak jinak než takto si vysvětli fakt, že i v tomto věku mi bylo opět povoleno "pískat" soutěže, řízené volejbalovým svazem i nadále. Před nedávnem, jsem tudíž čtenáře našich stránek uvedl v omyl, když jsem psal článek o posledním zamávání. Pravda, musím ještě úspěšně absolvovat každoroční prověrku znalostí.

            Nový ročník soutěží přichází opět s překvapivými změnami v pravidlech a nebude lehké aplikovat je do praxe. Posuďte sami. Dotek sítě hráčem se až na jednu výjimku nebude pískat, stejné to bude i s "přešlapy". Za dobu, co se motám kolem volejbalu se toho změnilo dost. Síť měřila 245 cm, nebyly anténky, přesah blokařů nad prostor soupeře byl chybou, tečovaný blok se považoval za první odbití, zóna podání měřila jen 3 m, nebyla libera, uděloval se trestný bod, smělo se blokovat soupeřovo podání, hrát nohou bylo zapovězeno... Tak se v tom vyznejte, rozhodujte a držte si své palce, aby i ostatní účastníci hry měli o změnách v pravidlech páru.

Bř.Habarta, 7.8.09

 

 

 Pořád se něco děje.

       Je to k nevíře. Jsme v polovině léta a člověk by si řekl, politici jsou na dovolené, obyčejní lidé alespoň u vody, nic se nemůže stát, na malém českém politickém rybníku se nepohne vlnka.

       A přece.  Jirka Paroubek má sexy mozek  práskla na něj jeho další manželka, (ostatně obě manželky za Jiřího bojují seč mohou),  navíc má mnoho doposud neobjevených pozitivních vlastností, Mirek Topolánek, valach jak se patří, paří u Berlusconiho a tvrdí že na choulostivé fotce od pasu dolů není on, vševěd Rath se vyslovil, že blížící se pandemie prasečí chřipky je jen mediální bublina napomáhající k ziskům firem ,vyrábějících léčivé preparáty na tuto chorobu (vzpomeňte na Václava Klause, který zase dobře ví, že globální oteplování není ničím jiným, než chorobným výmyslem A.Gora), ministři bývalé vlády zase zabodovali s prohlášením, že hospodářská krize se dotkne nás občanů této země jen okrajově.

       Uplyne pár dnů a blbec občan se dozví, že údajně náhodné setkání  M.Topolánka, M.Urbana, A.Řebíčka, šéfa ČEZu Romana a jiných na jachtách v Toskánsku nic neřeší a vůbec. co je mu (občanu) do toho jak tráví dovolenou. Ano, všichni nás, voliče mají rádi, všichni politikové dělají vše pro to, abychom se měli líp. Dovolenou si zaplatí, ale to je jen směšná částka nezahrnující dar od svých přátel, výlet na jachtách. Tak si tedy pokecali, zamávali, protože kotvili úplně náhodou vedle sebe. To ve chvíli, kdy ministr financí podává zprávu, že budeme muset zvýšit DPH a tím i ceny, jinak nás čeká hospodářská katastrofa, to ve chvíli, kdy vekslák Janoušek má ve Švýcarsku miliony a jeho přítel Bém neví, kdo je Janoušek.

       Aby toho nebylo málo čtenář se dozvídá, že Mistr K.Gott svého času psal G.Husákovi o tom, že podporuje normalizaci, což, jak píše K.G. dokázal již ve vystoupení umělců proti Chartě. Brání se konstatováním, že možná to jeho podpis je a možná také ne.

         Ptáš se, milý čtenáři jak vše, co jsem popsal souvisí s volejbalem v Kopřivnici? Já myslím, že souvisí, protože tento maras se promítá i do sportu. I v našem klubu pociťujeme důsledky hospodářské recese. I u nás v klubu otáčíme každou korunou, abychom vyšli, jako i v domácnostech a ve firmách. Jak se žije jiným v době krize jsem popsal výše.

      Nejsem politik, nemám ani vysokoškolské vzdělání. Nejsem však blbec, ovce, hlupák či kráva. Nevyznám se v tom, která strana chce pro můj život udělat více. Vidím však, že vyjmenovaná zvířata a zaostalého člověka chtějí ze mne udělat všichni. Myslí si, že nemám rozum, Myslí si, že lhát a mlžit se vyplácí. Kdy a jak jim to "spočítá" ten debil občan, to nechám na tobě milý čtenáři.  A řekne se léto - nic se neděje.

Bř.Habarta, 31.7.2009

 

 

 Člověk má mít v hlavě pořádek

        a také ve svých věcech a to zejména v požehnaném věku. To vše jsem si uvědomil, venku prší, zahrabal jsem se do krabic se starými fotkami a ejhle. Našel jsem dvě desítky fotek, které jsou z doby před 35 lety a "nasypal" jsem je do fotogalerie našich stránek.

 

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

    Pravda, než ujdete takovou cestu co zmíněný Zdeněk, bude to chvíli trvat. Potkáte na ní i pár chronicky postižených stěžovatelů (jeden žije dodnes v Novém Jičíně), brouků pytlíků, co vše viděli a vše znají a vždy mají pravdu, pár závistivců, kteří pokládají 280.- Kč za zápas v KP I.tř. za obrovské a nezasloužené peníze (když je to tak, tak proč nepískají?), ale také mnoho slušných lidí, zapálených pro volejbal a intelektuálně na výši. Tak to je. I na ostatních životních cestách.

 

Obrazek

       Nyní se o totéž pokouším znovu, tentokrát jsem si, s laskavým dovolením Zdeňka Grabovského, "vypůjčil" pár obrázků, které jej zachycují při pohárových utkáních v Prostějově a Mariboru (Slovinsko).  

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

Obrazek

 

 

 

Obrazek

 

Obrazek

 

 

Milý čtenáři,