Jdi na obsah Jdi na menu
 


 
To byly časy....
 

Ty časy jsou už za námi a nikdy se nevrátí. Vše se změnilo, jestli klepšímu nebo horšímu, bůh ví.Jiní jsou lidé, jiné jsou zvyky, jiný je svět a jiný je i volejbal. Právě proto nemá smysl přemítat, který volejbal byl lepší. Jestli ten dnešní, co preferuje sílu a sází na útok, nebo ten dřívější, který byl především zajímavější. Možná proto, že se hrál převážně venku, kde byl míč déle ve hře. Hrálo se na antuce, v osadách na trávě či hlíně, na asfaltu, za deště ba i sněžení. Vzduchem létaly "šavle" (útočný úder přes hlavu), "moravské svíčky" (podání s velkou výškou a rotací), "estony" (prudké podání bokem k síti), "rychlíky" (rychlý úder z nízké nahrávky) a obranáři doslova také létali, to když, na rozdíl od dnešních plížilů po povrchu, skákali po těžkých míčích rybičkami. To bylo v dobách, kdy na mezinárodním polo řádili Voskobojnikov, Česnokov, Wojtowicz, Skorek, Schenk, Koudelka, Musil, Paulus, Smolka, Sokol, Tomáš a v našich krajích namátkou bři Sochové, Rozsíval, Hanzelka, bří Pešatové, Tůma a další.

Podívaná to byla namnoze vzrušující a divák si nikdy nebyl jist, zda utkání skončí do hodiny, nebo až za tři. Peníze a televizní společnosti se zasadily o změny v pravidlech, zrušila se "ztráta", povolilo se blokovat s přesahem a na závěr se začlo hrát i nohama. S malou, ale opravdu jen s malou nadsázkou dnes konstatujeme, že dnešní volejbal, u nás, vypadá asi takto: podání - strašná rána do soupeřova pole. Daří-li se, pak znovu rána do země. Nedaří-li se - rána do autu nebo do sítě. Podává soupeř. Podání strašná rána do soupeřova pole....... .Je-li náhodou něco mezi tím, pak krátká kombinace a míč je zase na zemi.

Dříve to bylo fakt jiné. A nejen samotná hra. Dříve se diváci nerozpakovali použít svých deštníků k pomstě příkoří, vykonaného na svých hráčích (na VŠB). I hráči byli tak nějak více semknuti a dovádiví. Neváhali přejít řeku Moravu přes mostní zábradlí (v Přerově), lhostejný jim nebyl ani osud národa. Na Bílém Kříži v jednom z beskydských hotelů změnili význam Husákova hesla na pravdivý - "Tak budeme pracovat, jak budeme žít". Své předvedli na vinobraních, kde správnou taktikou a svými výskoky očesali všechny hrozny. Na Slovensku prozentovali své politické postoje noční bitvou mezi partyzány a Němci. Leckdy udivili překvapujícími kousky, to když šli pěšky před prázdným autobusem do Letovic, nebo když bezvýsledně pátrali po domněle utopeném spoluhráči v řece Bečvě po několik hodin. Jejich soutěživost se projevovala také soutěží o přeskok hospodských stolů na Zavadilce, svou mrštností udivovali i za hranicemi, když vyvětlili německému policistovi, že nemíní krást ve vile, nýbrž se chtějí po balkonech dostat do postele, v Holandsku pro naše neměli slitování a radši je ubytovali ve slepičárně.

 

Poděkování
činovníkům, trenérům a všem ostatním obětavcům


 Co si budeme namlouvat, pro činnost oddílu jsou potřební
obětaví činovníci, trenéři, přátelé, rodiče malých sportovců.
I ti, co oddíl budovali od počátku, i ti co pomáhají volejbalu
dnes.
 
Patří jim za práci, kterou věnovali a věnují i nadále kopřivnickému
volejbalu poděkování.

 
 Paním a pánům -
L.Váňovi, F.Kořínkovi, I.Veřmiřovskému, ing. Štěpánkovi,
H.Schwarcové A.Baarové, ing. Neuschlovi, A.Poláškovi,
ing. Sklenářovi, M.Tichavskému, F.Chalupovi,
ing. Andeému, ing.Churavému, J.Kundlovi, S.Žáčkovi, J.Váňovi,
J.Baarovi, M.Pajonkovi, B.Habartovi, Z.Svobodovi, L.Tůmovi,
O.Havlovi a V.Havlové, A.Cochlarovi, Z.Zikánovi, J.Šustalovi,
ing.Bartoňovi, Č.Hyvnarovi, S.Hyklové, J.Janotkovi,
M. Gilarovi , S. Sykalovi a B.Skybovi.

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

Poslední fotografie





Archiv

Kalendář
<< prosinec / 2018 >>